Ceasar a jeho opice nemají na vybranou a vrhají se do boje s lidskou armádou. Tu vede bezohledný plukovník, který by je chtěl všechny zničit. Poté, co opice utrží obrovské ztráty, se Cesar potýká se svými temnými instinkty a začíná svou vlastní mýtickou výpravu za pomstou svého druhu. Jak vše spěje ke konci, stojí Ceasar tváří v tvář plukovníkovi v epické bitvě, která rozhodne o osudu jejich druhů a budoucnosti planety.
Caesar je šimpanz, se kterým jsme se seznámili před třemi lety ve velmi úspěšném filmu Zrození planety opic. Tehdy právě on, jako první z lidoopů, získal mimořádně vysokou inteligenci a to kvůli pokusům s ještě neschváleným lékem na Alzheimerovu nemoc. Chytrý lidoop se stal senzací, ale zároveň předznamenal zásadní revizi pohledu na to, kdo je skutečným pánem tvorstva. Příběh Úsvitu planety opic začíná deset let poté, co se Caesar se smečkou dalších uprchlých lidoopů ukryl v hlubokých lesích poblíž San Francisca. Lidstvo v mezidobí prakticky zdecimoval agresivní virus, jehož první příznaky se objevily na konci prvního dílu. Těm, kteří virovou pandemii přežili, navíc hroutící se svět stavěl do cesty další nečekané překážky. Území uvolněné lidmi postupně obsadil národ geneticky pozměněných lidoopů, v jejichž čele stojí právě Caesar.
Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst... Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem.
Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně duchovní, vychází ze skutečné události, kterou režisér odhaluje až na samém konci, a posiluje tak dopad svého už tak sugestivního filmu.
Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena...
Je září 1944, těsně před ukončením válečného stavu mezi Finskem a Sovětským svazem. Finský „nacista“, odstřelovač Veiko, je připoután ke skále, zatímco Ivan, kapitán sovětské armády, je zatčen tajnou policií. Oba, odsouzeni k smrti svou vlastní armádou, na poslední chvíli unikají neblahému osudu a náhodně nalézají útočiště u mladé Laponky Anni. Ta v nich však nevidí vojáky znepřátelených armád, ale především muže. Každý z nich rozumí pouze svému rodnému jazyku: finštině, ruštině a laponštině. V pustině severní tajgy však musí všichni žít pohromadě po několik dní.
Stárnoucí manželský pár přijíždí do Tokia navštívit své děti a vnoučata. Ani syn, který se stal lékařem, ani dcera, která je vedoucí kosmetického salónu, ale nemají rodiče čas. Rozčarovaní rodiče se po čase vrátí domů. Matka onemocní a krátce na to umírá. Nyní je na dětech aby se vydaly na cestu k rodičům.
Mamoru Ošii náleží vedle Satošiho Kona, Hajaa Mijazakiho, Kacuhira Ótoma a Isaa Takahaty mezi přední režiséry japonské animace, kteří tvoří snímky spojující autorskou osobitost s komerční přitažlivostí. Ošii se realizuje především v oblasti filosofických sci-fi filmů, kde prostřednictvím dystopických společností, robotů a kyborgů zkoumá podstatu člověka. Jeho melancholicky zasmušilí hrdinové procházejí spektakulárním postmoderním světem. Ve chvílích, kdy nebojují s protivníky, proti nimž je zpravidla postavil nějaký mocenský aparát, přemítají o své roli ve světě a hranicích osobní svobody. Zádumčivá sci-fi Nebeští jezdci byla ozdobou prestižních přehlídek v Benátkách, Torontu, Sitges a Locarnu. Vyprávění o mladistvých válečných pilotech, kteří bojují v táhlé válce dvou států, jež už dávno ztratila jakýkoli jiný než ryze ideologický smysl, mísí spektakulární sekvence leteckých soubojů s náladovými momenty rozjímání o smyslu a podstatě lidské existence.
Pelle žil dosud životem dvanáctiletého chlapce, slabšího než jeho průměrní vrstevníci, což mělo za následek, že se nad něho ostatní často vyvyšovali, bili ho a posmívali se mu. Ale jednoho dne se všecko radikálně změnilo. Zatímco se opět pokoušel zmizet, aby ho větší a silnější kluci nenašli, štípl ho do krku mravenec. Nebylo to však jen tak obyčejné štípnutí! Náš protagonista od mravence získal řadu nevšedních schopností, které z něho za krátký čas udělaly skutečného mravenčího superhrdinu neohroženě bojujícího se zlem.
Christina se stala královnou již v 5-ti letech. Během její vlády se Švédsko stalo silnou evropskou dominantou. Jako anglická královna Elizabeth I., tak i Christina je nucena k politicky výhodnému sňatku se svým bratrancem, ale její srdce patří španělskému emisarovi Antoniovi. Stejně jako u Elizabeth I. Se stane náboženství ohniskem protestů a nepochopení Španělů pro svazek jejich královny s katolíkem
A story that revolves around five aristocratic families, set during the reign of Alexander I, and centered on the love triangle between Natasha Rostova, Pierre Bezukhov, and Andrei Bolkonsky.
