Když bývalého galejníka Jeana Valjeana propustí na podmínku, netuší, že za zády bude mít jako věčný stín posedlého inspektora Javerta. Ten ctí zásadu, že zloděj zůstane vždy zlodějem a Valjean se zdá být jasným příkladem, zvlášť když pravidla podmínečného propuštění záhy poruší.
Na začátku byl úsvit a v něm několik opic zjistilo, že chodit se dá i po dvou. Pak přišlo první manželství, první homosexuální manželství a 15 božích přikázání. Vize Mela Brookse o historii světa nás zavede do Říma, kde etiopský tanečník, pouliční filozof a palácová panna utíkají před Cézarovými vojáky, aby nakonec skončili jako zaměstnanci hostince, kde v uzavřené společnosti večeří Ježíš. Další část filmu je věnovaná Francouzské revoluci a v upoutávkách na druhý díl uvidíme třeba Hitlera jako krasobruslaře.
Jean Valjean se dostal na galeje za to, že ukradl kousek chleba pro svou hladovějící rodinu. Díky neúspěšným pokusům o útěk byl z nucených prací propuštěn až po dvaceti letech, v roce 1812, jako skutečný zločinec, který bez skrupulí lže a krade. Sílu změnit svůj osud dala Valjeanovi až neuvěřitelná dobrota starého biskupa, který před policií zapřel jeho loupež. O deset let později je z bývalého galejníka vážený starosta městečka Vigau.
Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana (Jean Gabin), který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista (Bernard Blier).
Píše se rok 1770 a čtrnáctiletá Marie Antoinetta v podání Kirsten Dunst přijíždí z Vídně do Francie, aby se zde vdala za o něco málo staršího francouzského korunního prince Ludvíka Augusta. Řády a mravy dvora jsou úplně jiné než tomu bylo ve Vídni, a tak se má co učit. Místní dámy ji považují za vetřelce a chladnou osobu, ale dívka si brzy získá sympatie dvorních dam díky zálibě v ošacení a špercích. Jedinou věcí, která se jí nedaří je otěhotnět....
Aristokrat, starý zvrhlík, excentrik a svobodomyslný grafoman Markýz de Sade (Geoffrey Rush) je mnohokrát obviněn ze sadismu, únosů a pobuřujících sexuálních praktik. Unikne během hrůzovlády v období Francouzské revoluce jen o vlásek gilotině a je odstraněn do charentonského blázince. O ústav se stará osvícený abbé Coulmier (Joaquin Phoenix), který ponechá svému pacientovi možnost psát, protože ví, že jedině tak umožní markýzovi ventilovat jeho deviace. Pochopitelně, že člověk markýzova formátu, posedlý psaním, hledá způsob, jak publikovat. Spojku mezi vězením a svobodou objeví v mladičké, krásné a chytré pradleně Madeleine (Kate Winslet). Ta, v okouzlení literaturou a vzdělaným erotomanem vynáší z blázince jeho knihy ke skandálnímu vydání. Publikace nemravných textů šokuje státní správu, a ta se postará o definitivní zkrocení neúnavného autora. Proto je do blázince poslán odporný psychiatr Dr. Royer - Collard, který je znám svými krutými a předpotopními metodami léčby.
Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými.
V předvečer svatby Godefroye a krásné Frenegondy přeruší její otec přípravy strašnou zprávou. Někdo odcizil rodinné klenoty a posvátnou relikvii Svatého Rolanda, kterou rodina přísně střežila. Relikvie po celé generace zajišťovala v rodině plodnost žen. Kam se mohly cenné klenoty ztratit? Zůstaly u Jacquille a Ginette, avšak o pár století jinde. Brány času se tedy úplně nezavřely a navíc se do minulosti nevrátil se svým pánem sluha Jacquille, ale jeho potomek. Pro statečného Godefroye tak zůstává jediné řešení - aby se mohl oženit s krásnou Frenegondou a zajistit pokračování svého rodu, musí se vrátit do přítomnosti, najít klenoty a sluhu Jacquille.
André Moreau (Stewart Granger) cestuje se svým přítelem z dětství Philippem de Valmorian (Richard Anderson) na sídlo Gavrilaců. Philippe je velký snílek, obdivuje Voltaira a staví své přesvědčení na odiv. Rozšiřuje také letáky proti vládě a monarchii, kterou představuje nenáviděný král a jeho žena Marie Antoinetta.
Druhý díl revolučního historického dramatu, který zachycuje události od 10. srpna 1792 až do konce hrůzovlády popravou Robespierra.
Adaptace divadelní hry Stanislawa Przybyszewského, v níž tvůrci evokují situaci z pařížského jara 1794, kdy francouzská revoluce začala potírat vlastní děti a gilotina zrudla krví nových nepřátel národa - obětí mocenského boje vládnoucích špiček. Vyprávění se soustřeďuje na spor dvou rozdílných osobností revoluce - Robespiera a Dantona, který se stane obětí politického procesu, je smeten z výšin pýchy, moci a bohatsví - a svou závratnou kariéru skončí na popravišti. Snímek se opírá o režisérovo inscenační mistrovství, brilantní dialogy a vynikající herecké výkony představitelů hlavních rolí.
Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. Bylo to 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil, a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil, a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano, vyšlo najevo, že Nicolas má jednu ženu ve Francii. A právě v té době tam zuřila, nebo vítězila (?) revoluce. A jednou z jejích vymožeností byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedl na loď. V rodné Francii ho čekalo nejedno překvapení a nás výborná komedie s nepřekonatelným Jean-Paulem Belmondem!
Příběh nás zavádí do období francouzské revoluce, kdy proti republikánům a jejich přívržencům povstali zastánci krále. Události v zemi nabírají rychlý spád. Privilegia aristokracie byla zrušena, a v roce 1789 bylo vydáno „Prohlášení práv člověka a občana“. Majetek katolické církve je zabaven, a vznikají francouzské departementy. Král Ludvík XVI. uprchl do Varenne, kde je začas zajat, a v roce 1793 popraven. V té době povstali na západě země proti republice Šuani. Philippe Noiret hraje hraběte de Kerfadeca, který je příslušník šlechty, členem Šuanů. Kolem něj se shromažďují lidé mu oddaní a zastánci monarchie.Ovšem i mezi jeho blízkými se najdou lidé, kteří smýšlí naopak, a jsou pro republiku Céline, kterou Kerfadec vychovával se zmítá mezi láskou a politickými ambicemi dvou mladých mužů – Auréla, šlechtice tělem i duší – Stéphane Freiss a Tarquina oddaného republikána.
In the thick of the French Revolution, members of the so-called lower classes are rising up to fight inequality. Meanwhile, Richter Belmont senses a far grimmer and greater danger. He's picked up his family's long-held tradition of vampire hunting, a vocation that goes back almost as long as a vampiric life span (in other words, forever) but he's never seen anything quite like what he's witnessing now.
Set during the 18th century Napoleonic Wars, Horatio Hornblower, a young and shy midshipman, rises through the ranks to become an admiral.
A series of television drama programmes loosely based on Baroness Emmuska Orczy's series of novels, set in 1793 during the French Revolution. It stars Richard E. Grant as the hero, Sir Percy Blakeney, and his eponymous alter ego. The first series also starred Elizabeth McGovern as his wife Marguerite and Martin Shaw as the Pimpernel's archrival, Paul Chauvelin. Robespierre was played by Ronan Vibert. It was filmed in the Czech Republic and scored by a Czech composer, Michal Pavlíček.
An ex-convict who wants to make an honest life for himself is pursued by the implacable hatred of a policeman.
This is the “embedded” French Revolution that we want to share: an exceptional, immersive experience seen through cameras that dive into the heart of history, following its every jolt. It's the story of the fall of the world's most glorious, most powerful ad most ancient monarchy.
In this 3-part documentary series, Lucy Worsley travels across Britain and Europe visiting the locations where royal history was made. In palaces and castles and on battlefields she investigates how royal history is a mixture of facts, exaggeration, manipulation and mythology.
