Film Maniak je Jackem Rozparovačem 21. století odehrávající se v současném Los Angeles. Maniak je novým zpracováním kultovního filmu, který je mnohými označován za nejlepší thriller všech dob - intimní, obrazově odvážný, psychologicky komplexní a hluboce děsivý výlet do noční můry vraha a jeho obětí.
Americká romantická komedie vypráví o mrzutém manhattanském zubaři Bertramu Pincusovi, který podstoupí operaci, při níž nečekaně zemře, ale za pár minut znovu ožije. Poté zjistí, že má schopnost, o kterou rozhodně nestál - vidí duchy a může s nimi komunikovat. A co je ještě horší, duchové po něm neustále něco chtějí. Navíc ho jeden z nich, někdejší byznysmen Frank Herlihy, zatáhne do intriky, týkající se jeho ženy Gwen. Ta se totiž chce znovu provdat za muže, jehož Frank podezírá z nekalých úmyslů, a díky tomu se všichni zamotají do zábavné leč prekérní situace mezi tímto a oním světem.
Světově uznávaný americký architekt Stourley Kracklite přijíždí se svou manželkou do Itálie, aby v Římě připravil velkou výstavu věnovanou francouzskému neoklasicistnímu architektovi Etienn-Louis Bouléemu. Boulée se proslavil velkolepými projekty, využívajícími majestátní geometrické tvary a hru světla. Získal však také pověst architekta, který většinu svých plánů nebyl schopen nikdy realizovat, a proto upadl na téměř dvě století v zapomnění. Ve 20. století opět inspiroval moderní architekturu, ale také projekty Benita Mussolliniho a Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera. Kracklite má ambici vrátit Bouléeho dílo do panteonu dějin architektury. Během devíti měsíců příprav velkolepé výstavy však musí čelit nejen tvůrčím problémům a intrikám italských kolegů, ale také manželské krizi a stupňujícím se bolestem břicha.
Paříž 1817, Královská lékařská akademie. "Nikdy jsem neviděl lidskou hlavu, která by se tak moc podobala opičí." Verdikt anatoma Georgese Cuviera, který právě ukazuje vymodelované tělo africké ženy Saartjie Baartmanové, je kategorický. Skupina jeho významných kolegů propuká v jásot. O sedm let dříve opustila mladá služka Saartjie rodnou Jižní Afriku a pod příslibem bohatství se vydala společně se svým pánem Caezarem do Evropy. Nejdříve je vystavena v dřevěné kleci coby skutečná „hotentótská Venuše“ lačným divákům londýnského panoptika, kteří se přišli podívat na abnormálně vyvinuté proporce jejího těla, poté se vydává do Paříže, kde baví chlípnou společnost a stává se předmětem vědeckého bádání.
