Film zobrazuje poslední roky života Oscara Wildea, literární a společenské ikony 19. století, prožité v důsledku podlomeného zdraví a zavrhnutí ze strany společnosti a příbuzných v bídě a utrpení v Neapoli a Paříži, během kterých se opět trápí se svou životní láskou a svou největší zkázou zároveň, lordem Alfredem Douglasem. Protiklad k nim tvoří flashbacky do jeho šťastných dní, jejichž optimismus se však nenaplnil.
Díky síle lásky se stává poslední rok života Franze Kafky jeho nejšťastnějším. Nikdy předtím si nedovolil prožívat intimitu tak silně jako teď, zatímco trpí tuberkulózou a je závislý na své přehnaně pozorné rodině. Ale světaznalá Dora Diamantová ho přijímá takového, jaký je. A on přijímá ji. Setkávají se v roce 1923 na pobřeží Baltského moře, kde se on zotavuje a ona pracuje v židovském Volksheimu. Společně odjedou do Berlína, a když se Franzův zdravotní stav prudce zhorší, tak do sanatoria v Rakousku. Necelý rok po jejich setkání Kafka umírá. Vzpomínky na jejich společně prožitý čas však budou Doru formovat po zbytek jejího života.
