Klíčové slovo Atrocity

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse.

Sebevědomý Poručík Chris Burnett byl vycvičen jako specialista na řízení bojových letadel typu F/A - 18 Superhornet a stal se skutečným špičkovým pilotem a navigátorem. Není proto divu, že nadupán vědomostmi a neotřesitelnou vírou ve své schopnosti, chce ukázat světu, co umí. Jeho poněkud konzervativní nadřízený admirál Reigart jeho horkokrevnost nepovažuje za vhodnou. „Jsme pozorovatelé a ne vojáci“, říká admirálu Reigartovi jeho podřízený Chris. Během průzkumné akce ale Burnett vyfotografuje cosi, co vidět rozhodně neměl, je sestřelen a pronásledován. Navzdory tomu, že celá akce probíhá "za nepřátelskou linií" , jde poručíkovi o krk. Admirál Reigart poruší své zásady a udělá riskantní rozhodnutí pro záchranu jeho života.

Píše se rok 1993, ve Rwandě vypukla kmenová válka mezi Hutu a Tutsii. Celý svět v čele s OSN fatálně selhal a nyní jen prostřednictvím médií bezmocně přihlíží jednomu z nejmasovějších a nejkrutějších pogromů od konce 2. světové války. Paul Rusesabagina je managerem hotelu, který za normálních okolností slouží diplomatické smetánce a bohatým cizincům. Bez váhání otevře brány luxusního resortu bezbranným uprchlíkům. Těch se tam až do konce konfliktu postupně tísní 1268. Jeden muž tak zmohl tisíckrát víc, než tisíce vojáků mírových vojsk. Konflikt si za pouhé 3 měsíce trvání vyžádal skoro milion lidských životů.

Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.

Válečný velkofilm od režiséra filmu "Hrdina". V roce 1937 stojí Nanking v přední linii války mezi Čínou a Japonskem. Když útočící japonská císařská armáda obsadí hlavní město Číny, zoufalí civilisté hledají útočistě za zdánlivě ochrannými zdmi západní katedrály. Tady nalezne úkryt i John Miller, uvězněn uprostřed válečného chaosu a následné okupace. Připojí se k němu skupina nevinných školaček a třináct kurtizán, které jsou stejně jako on odhodlány uniknout hrůzám, které se dějí za kostelními zdmi. Nakonec je to hrdinský čin, co vede zdánlivě nesourodou skupinu zpět do boje ve snaze přežít násilí a pronásledování ze strany japonské armády.

Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. (Česká televize)

Historická a krvavá bitevní sága ze Siamského království okolo roku 1765, kdy přesila dobře vyzbrojených barmských vojsk vtrhla do Siamu. Zatímco většina lidí prchala k hlavnímu městu, vesničané z Bang Rajan se rozhodli bránit svůj domov za každou cenu. Celým dějem prostupuje příběh dvou mileneckých dvojic, Inna a Sa a Meunga a Taeng-Onn. Starý vůdce vesnice Taen je raněn a na jeho místo přichází Chan, který dříve žil mimo vesnici. Ovšem barmský generál Naymeo také dělá změny, vymění svého podřízeného Manga za krutého Sukiho. A jak nakonec dopadne Tong-Menn, který je neustále opilý a přesto (nebo právě proto) je udatným bojovníkem?

Hodně zajímavý film o problematice v Darfuru. Příběh je o novinářích, kteří navštíví vesničku v Darfuru a vyptávají se lidí na válku, ve které žijí. Při návratu potkají Džandžavíd (Arabské bojovníky za osvobození Afriky od černochů), který míří do vesnice za jasným účelem, zlikvidovat jí. Novináři se rozhodnou, že se do vesnice vrátí a tím by jí mohli pomoci. Vůdce Džandžavídu jim dá ale ultimátum, ža jestli vesnici neopustí, bude s nimi zacházeno jako z vesničany...